Příběh italského risotta

O tom, že Itálie není jen zemí pizzy a těstovin, ale její kuchyně nabízí i další skvělé gastronomické skvosty už jistě víte. Věděli jste také, že italské risotto, respektive pěstování rýže na Apeninském poloostrově má úctyhodnou historii a že na rozšíření jejího pěstování v Itálii se podílel i Leonardo da Vinci?

Už v 9. století přinesli rýži na Sicílii Muslimové. Později se rozšířila do celé Itálie a v 15. století i dál do Evropy. Právě v 15. století se o rozmach pěstování rýže výrazně zasloužil i Leonardo da Vinci. V roce 1482 jej Ludovico il Moro pověřil, aby vymyslel zavlažovací systém pro zamýšlená rýžová pole. Tím geniální vědec vstoupil do služeb milánského rodu Sforzů a umožnil rozmach pěstování rýže tím, že vyvinul síť kanálů a zdokonalil zdymadla v okolí Milána.

Za známý recept může neopatrný řemeslník

Druhy italské rýže carnaroli nebo arborio, mají malá a kulatá zrna, která dobře sají tekutinu. Proto se skvěle hodí k přípravě rizota. Například po milánsku, v podstatě jednoho ze základních receptů. Tento pokrm vznikl podle legendy nešťastnou náhodou v 16. století, když neopatrný řemeslník nechal spadnout do pokrmu s rýží trochu šafránu, který používal na barvení mozaikových oken milánského dómu.

Rýže se v Itálii v současné době pěstuje zejména na severu v údolí řeky Pádu. Na rýžová pole můžete narazit třeba v malebném Piemontu. Celková rozloha rýžových polí v Itálii činí více než 240.000 hektarů a je tak s produkcí asi 1,4 milionu tun ročně suveréně na prvním místě produkce rýže v Evropě. Mimochodem, činí to více než polovinu celé produkce na Starém kontinentu.

Italové rýži milují a jsou na své risotto náležitě hrdí. Více než třetinu rýže, kterou vyprodukují také snědí a dvě třetiny míří na export. Kromě již zmíněných odrůd carnaroli nebo arborio, se stále více rozšiřují i odrůdy typické pro Asii, aby se tak vyhovělo poptávce spotřebitelů.